|
|
Hodnocení topografie povrchu strojních součástí pomocí optického profilometru
Vrána, Jakub ; Křupka, Ivan (oponent) ; Šperka, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou hodnocení topografie povrchů strojních součástí a měřením dat na optickém interferometru. Rešeršní část podává všeobecný přehled o hodnocení topografie povrchů a uvádí ho do souvislosti s předepsanými normami. V praktické části práce je proveden experiment, kdy se pomocí optického profilometru vyhodnocuje robustnost naměřených parametrů. V závěru jsou poznatky zrekapitulovány a zhodnoceny.
|
|
|
Mazaní plastových ozubených soukolí
Hartl, Petr ; Čermák, Jan (oponent) ; Křupka, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá procesem mazání plastových ozubených kol, které jsou v záběru s kolem, jenž má výrazně vyšší materiálové vlastnosti. Experimentální měření je provedeno v simulovaném bodovém kontaktu na tribometru s konfigurací kulička-disk a pro sledování utváření mazacího filmu v kontaktu je použita metoda Chromatické optické interferometrie. Cílem této práce je objasnění procesu utváření tloušťky filmu a ověření jejich predikcí platných v Soft elastohydrodynamickém režimu pomocí experimentálního měření.
|
|
|
Konstrukce rázového mikroviskozimetru
Nepovím, Radovan ; Svoboda, Petr (oponent) ; Hartl, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá konstrukčním návrhem mechanické části rázového mikroviskozimetru. Rázový mikroviskozimetr je určen k výuce jako pomůcka pro zkoumání reologických vlastností maziva v laboratoři VUT v Brně. Práce obsahuje stručný přehled dosud zkonstruovaných zařízení a užitých metod měření, omezení při konstruování zařízení, návrhy konstrukčních variant a popis částí navrhovaného zařízení.
|
|
|
Vliv složení synoviální kapaliny a topografie třecích povrchů na mazání kloubních náhrad
Hekrle, Pavel ; Vampola, Tomáš (oponent) ; Vrbka, Martin (vedoucí práce)
Hlavním účelem této diplomové práce je zjistit vliv složení synoviální tekutiny a dále vliv povrchových mikrotextur na mazání kyčelních náhrad. Pro všechny experimenty byl použit kyčelní simulátor fungující na principu kyvadla. Jako kontaktní páry byly použity kovové hlavice (CoCrMo) od firmy B Braun a acetabula z optického skla, která umožňují náhled do kontaktu. Rozměry jamek byly vytvořeny na základě rozměrů skutečných implantátů. Experimenty s povrchovými mikrotexturami simulovaly chůzi po dobu 210 s a byl pozorován vývoj mazacího filmu v závislosti na čase. Výsledky ukázaly, že všechny typy testovaných struktur zlepšily mazání v kontaktní oblasti, přičemž nejlépe dopadly čtvercové a trojúhelníkové struktury. Druhá část experimentů byla provedena na základě faktu, že složení synoviální tekutiny u zdravých lidí a u pacientů s různými stádii osteoartrózy, se liší. V rámci práce byly proto porovnány experimenty s různými modelovými tekutinami, které svým složením odpovídají různým skupinám pacientů. U modelové tekutiny, která odpovídá pacientům s osteoartrózou, byly následně provedeny experimenty s jednotlivými složkami a jejich kombinacemi, aby mohlo být detailněji popsáno, jak tyto složky ovlivňují mechanismus utváření mazacího filmu. Výsledky dokazují, že změna složení synoviální tekutiny u pacientů s osteoartrózou může mít zásadní vliv na tvorbu mazacího filmu uvnitř páru.
|
|
|
Konstrukce simulátoru umělého kyčelního kloubu
Dočkal, Kryštof ; Košťál, David (oponent) ; Vrbka, Martin (vedoucí práce)
V práci je popsán jeden z možných přístupů k návrhu simulátoru kyčelního klubu, primárně určeného pro analýzu tloušťky mazacího filmu ve styku dvou konformně zakřivených povrchů (hlavy femuru a acetabula). Při relativním pohybu těchto dvou komponent umělých kyčelních kloubů je třeba pozorovat chování mazacího filmu mezi nimi. S pozorováním mazacího filmu souvisí i volba vhodné pozorovací metody. Při návrhu umělých kyčelních kloubů se dnes používá především simulací opotřebení na simulátorech s velmi přesnou simulací kinematiky biologických kloubů. Pro popis chování maziva mezi konformnímy povrchy je použita zjednodušená kinematika spolu s metodou optické interferometrie. Na simulátoru bude možné zkoumat chování vrstvy maziva za pomoci optické interferometrie.
|
|
|
Mazání plastových převodů
Poledník, Radim ; Vimmr, Jan (oponent) ; Šperka, Petr (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je popsání vlivu vstupních parametrů jako je unášecí rychlost, zatížení, teplota, dynamická viskozita a tlakově viskózní koeficient na schopnost utváření mazacího filmu v bodových a eliptických kontaktech pomocí metody optické interferometrie. Na základě dat byly vytvořeny regresní vztahy užívající formu bezrozměrných parametru rychlosti U, zatížení W a materiálu G. Tyto vztahy pro centrální a minimální tloušťku byly následovně doplněny o geometrickou funkci implementující elipticitu k, dále došlo k srovnání s již existujícími predikcemi pro EHD mazání. Měření tlouštěk a nové regresní vztahy vedou k lepšímu pochopení utváření mazacího filmu, což může vézt k efektivnějšímu návrhu kapalinově mazaných plastových převodů.
|
|
|
Kontakt vačky a zdvihátka
Urban, Filip ; Zimmerman, Martin (oponent) ; Šperka, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá konstrukčním návrhem simulátoru kontaktu vačky a zdvihátka. Na začátku práce je stručný přehled vaček, sil působících v rozvodu a druhům opotřebení vačky a zdvihátka. Dále je zde uveden krátký popis jiných aparatur na simulaci kontaktu vačky a zdvihátka. Hlavní část se věnuje samotnému konstrukčnímu řešení, konstrukčním variantám a potřebným výpočtům.
|
|
|
Konstrukce experimentálního zařízení pro studium mazání okolků kolejových vozidel
Nepovím, Radovan ; Dzimko, Marián (oponent) ; Hartl, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konstrukčním návrhem a praktickou realizací experimentálního zařízení pro studium mazání okolků kolejových vozidel. Experimentální zařízení, v modelové situaci 1:1, využívá ke studiu chování maziva v kontaktu okolek – kolejnice optickou interferometrii. Jedná se o inovativní přístup, který nebyl doposud pro tyto experimenty využit. Cílem budoucího měření na zařízení je stanovení minimální dávky ekologického maziva v kontaktu kolejnice – okolek za variantních podmínek, kdy nedojde k prolomení mazacího filmu. Zařízení umožňuje měřit opotřebení reálné kolejnice. Práce obsahuje přehled zařízení pro studium mazání okolků kolejových vozidel, charakteristiku kontaktu okolek – kolejnice, popis vlivu mazání na opotřebení a akustickou emisi a detailní popis experimentálního zařízení.
|
|
|
Studium utváření mazacího filmu texturovaných konformních kontaktů
Plachý, Ladislav ; Dzimko, Marián (oponent) ; Omasta, Milan (vedoucí práce)
Cílem této práce je popsání mechanismů, které ovlivňují utváření mazacího filmu u texturovaných konformních kontaktů. Pro pozorování formování mazacího filmu je na tribometr typu pin-on-disc implementována metoda optické interferometrie. To umožňuje zkoumání vlivu textury na tloušťku mazacího filmu a koeficient tření vzorků s různými parametry textury. Na základě vlivu těchto parametrů a vizuálním obrazu kontaktu je popsán průběh maziva kontaktem. Mělké důlky zvyšují tloušťku mazacího filmu v elasto-hydrodynamickém mazání, kde slouží jako sekundární zdroj maziva. V hydrodynamickém mazání působí pozitivně na tloušťku mazacího filmu hluboké důlky, když s rostoucí tloušťkou filmu účinek mělkých důlků klesá. Během experimentů je pozorován vznik kavitace, která v častých případech způsobuje vyčerpání maziva z důlků a následné snížení tloušťky mazacího filmu. Tento vliv lze eliminovat vhodně zvolenými parametry textury v závislosti na provozních podmínkách součástí.
|
|
|
Mazání náhrad kyčelního kloubu
Rebenda, David ; Hartl, Martin (oponent) ; Vrbka, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá experimentálním studiem mazání náhrad kyčelního kloubu. S využitím simulátoru kyčelního kloubu, pracujícího na principu kyvadla, byl posouzen vliv složení synoviální kapaliny a vliv materiálu hlavice na tloušťku mazacího filmu. Posouzení obou těchto vlivů proběhlo za podmínek statického a dynamického zatěžování. Výsledky experimentů ukázaly, že k oddělení třecích ploch vrstvou adsorbovaných proteinů není nutný pohyb hlavice vůči jamce. Složení synoviální kapaliny pak výrazně ovlivňuje tloušťku mazacího filmu. Při měřeních se dvěma modelovými synoviálními kapalinami došlo k opačným extrémům, kdy u prvního vzorku došlo ke zformování velmi silného mazacího filmu. U druhého vzorku téměř nedošlo k adsorpci proteinů a v důsledku toho byl vytvořen pouze velmi tenký mazací film. Vliv materiálu je znatelný při porovnání výsledků naměřených s kovovou hlavicí a keramickými hlavicemi. Kovová hlavice formuje za stejných podmínek silnější mazací film. Tento poznatek však může být částečně ovlivněn rozdílnou průměrovou vůli, která byla v případě keramických hlavic vyšší.
|
host ::
RSS.